Tipy na výlety v okolí hory Říp

Mšené Lázně

Lázeňskou obec Mšené Lázně najdete v litoměřickém okresu, asi dvanáct kilometrů na jihozápad od města Roudnice nad Labem a čtrnáct kilometrů na sever od města Slaný a 45 km od Prahy. Mšené leží v údolí Mšenského potoka a poprvé bylo písemně zmíněno v roce 1262. Zdejší historie lázeňství sahá až do 18. století. V současné době sem jezdí lidé za odpočinkem a relaxací a samozřejmě i za vyléčením nebo úlevou svých zdravotních potíží. Lázně Mšené se vyznačují hlavně léčbou zaměřenou na pohybový aparát – páteř a klouby, také se orientují na pooperační stavy, nervové problémy a wellness pobyty.

Celoroční provoz lázní vám nabídne vodoléčbu i doplňkové léčení rašelinou, plynovými injekcemi nebo parafínovými zábaly. Hlavně se zde zaměřují na využití přírodního léčebného zdroje – slatiny a pohybovou terapii. Z dalších léčebných procedur se provádějí vodní koupele s přísadami, perličkové koupele, elektroléčba, podvodní a klasické masáže, skotské střiky, kryoterapie, reflexní terapie a nechybí ani rehabilitace, léčebný tělocvik a speciální léčebné procedury. Lázně Mšené mají pro své návštěvníky připraveno sedm lázeňských pavilonů, kde najdete profesionální a vstřícnou péči na úrovni. Komplex budov je obklopen velkým parkem, volně přecházejícím v les a rybniční soustavu. V areálu najdete i zajímavou secesní stavbu, pavilon Dvorana z roku 1905, kdy byl zpracován projekt známého architekta Jana Letzela. Do okolí můžete zajít na řadu zajímavých výletů – na hrad Hazmburk nebo na horu Říp. Nedaleko lázeňských domů mají hosté k dispozici i sportovně relaxační centrum, kde využijete třeba tenisový kurt, hřiště. Nechybí zábava a kulturní a společenské programy.

Pokud byste chtěli trošku zapátrat v historii, Slatinné Lázně Mšené byly založeny v roce 1796. Během osmnáctého století vyvěrající vodu nedaleko myslivny u panské bažantnice používali myslivci a MUDr. Bayer z Budyně ji rovněž dovážel pro léčbu svých pacientů. Popud k založení lázní přišel v roce 1790, kdy zde dělal inspekci František Pavikovský, ředitel panských majetků rodu Kinských na Zlonicích. V té době měl žaludeční nevolnosti a po napití léčivé vody  se mu ulevilo. Vodu prověřoval lékař a mineralog MUDr. František Ambrož Reuss a dal za pravdu, že mšenská voda obsahuje hodně minerálních látek. František Pavikovský získal půjčku od knížete Oldřicha Kinského a pustil se do stavby lázní. Roku 1803 zamítl arcivévoda Karel Ludvík, aby po něm byly lázně pojmenovány, přesto se pramen nazval Karlův. Další náhodně objevený pramen se pojmenoval Rosina studna, po ženě knížete Rose Kinské.

Peruc

Městys Peruc najdete na východ od města Louny, nedaleko řeky Ohře. Peruc se spojuje s pověstí o Oldřichovi a Boženě a objevíte tady i památný strom Oldřichův dub. Nejznámější památný strom roste pod zámkem nad potůčkem a pramenem. Spojuje se s českými dějinami a dle pověsti tady potkal kníže Oldřich Boženu, kterou si následně vzal za ženu. Existují však i jiné verze pověstí – Božena prý byla zadaná a jakmile odešla s Oldřichem, její dosavadní milenec či manžel se na dubu oběsil. V Peruci si můžete prohlédnout i další památné stromy. Další dub stojí nedaleko Oldřichova, na okraji porostu, ve svahu, pod Perucí. Na svahu na levé straně Débeřského potoka u studánky pojmenované „V lázních“ za dolním mlýnem roste zase památná borovice. Peruc vás uvítá dalšími pamětihodnostmi jakými jsou kostel svatého Petra a Pavla, zvonička „vidlák“ na náměstí, Boží muka před obchodním střediskem, radnice nebo socha svatého Jana Nepomuckého.

Hlavní atrakcí obce je však trojkřídlý zámek o jednom patře, kam můžete zajít na prohlídku. Původně zde ve 14. století stávala tvrz, v 16. století renesanční zámek, barokně přestavěný ve dvacátých letech 18. století. O barokní úpravy se postarali italští stavitelé Antonio Porta a Petr Pavel Columbani. Posléze však došlo k další, tentokrát rokokové přestavbě. Zámek sloužil jako sídlo šlechticů a nádvorní fasáda je obrácena do zahrady zámku. V interiéru můžete obdivovat pěkné oválné schodiště se sochami. Jižní křídlo zámku je věnováno Pamětní síni českého malíře Emila Filly (1882 – 1953), kde najdete vybavení původním mobiliářem a nechybí ani ukázky z tvorby a sbírek. Emil Filla sem velmi rád jezdil a také zde namaloval některé obrazy. Z původního hradu se dochovalo sklepení a také pod severním křídlem zámku románské řádkové zdivo. Zámek patřil v letech 1814 – 1945 Thunům. Od roku 2007 vlastní zámek Peruc majitelé z waleského Cardiffu, kteří hodlají investovat do oprav.

Roudnice nad Labem

Město Roudnice nad Labem najdete na levém břehu řeky Labe a má velmi dobrou polohu – leží blízko hory Říp a asi třicet minut jízdy od hlavního města Praha. Do Roudnice se můžete vypravit i na výlet lodí – proplouvá tudy oblíbená Porta Bohemica. Roudnice nad Labem má za sebou bohatou historii. Na novém mostě si můžete například všimnout znaku biskupa Jana, který byl vylovený z řeky během stavby železného mostu. Jedno z nejstarších českých měst získalo svůj název podle vyvěrajícího rudného pramene – původně se město jmenovalo Rúdník nebo Rúdnica. Dominantu města tvoří zámek, stojící na skalnatém ostrohu nad řekou. Původně tu samozřejmě nechyběl hrad, z něhož se dochovalo obvodové zdivo a přízemní sál. Na hrad rádi jezdili pražští biskupové. Později koupil od církve stavbu Jan Smiřický, který se věnoval různým přestavbám a úpravám. Během 16. století vznikla obytná renesanční budova a další menší objekty. Stavebně nesourodý objekt nechal přestavět na barokní zámek Václav Eusebius z Lobkovic. Jeho přestavba je současnou podobou zámku.

V Roudnici nad Labem nezapomeňte navštívit také městskou věž. Hláska pochází z patnáctého století, má ochoz, barokní střechu a dnes funguje jako rozhledna a je zde umístěno i informační centrum pro turisty. Do Roudnice zajděte na obhlídku zajímavých kostelů – gotického Narození Panny Marie z roku 1333, renesančního svatého Václava nebo do barokní kaple svatého Viléma s freskami a oltářním obrazem od Reinera. Milovníci památek si mohou město pohodlně projít po značeném památkovém okruhu o délce asi čtyři kilometry. Trasa vede po modře značené turistické značce a vám se poodhalí tato místa: Karlovo náměstí, Hláska, Podřipské muzeum, Augustiniánský klášter, Park Josefa Hory, Židovský hřbitov, kaple sv. Rozálie, Chrám ČS. církve evangelické, Kaple sv. Viléma, Kratochvílova rozhledna, Špýchar, Galerie moderního umění, Lobkowický zámek, Socha sv. Vojtěcha.

Budyně nad Ohří

Město Budyně nad Ohří najdete blízko řeky Ohře, v litoměřickém okresu. Město má za sebou obsáhlou minulost a najdete v něm vodní gotický hrad. Původně tady místo goticko-renesančního zámku stál ve třináctém století královský hrad, který dal Jan Lucemburský i s městem do zástavy rodu Zajíců z Házmburka. Z původního čtyřkřídlého zámku se čtyřmi nárožními věžemi a se vstupní věží se dochovala nepatrná část. Částečně se zachovala i renesanční podoba zámku z období po roce 1551. Ve Velkém zlatém sále se zachovala malířská dekorace z konce šestnáctého století. Jan Zbyněk Zajíc z Házmburka tady často hostil například hvězdáře Tycha de Brahe. Pobýval tady též historik, heraldik a genealog Bartoloměj Paprocký z Hlohol, autor významného rodopisu české šlechty Diadochus. V 18. století Budyně vyhořela  a následujícím století se zbourala dvě zámecká křídla. Během prohlídky interiéru se podíváte na unikátní alchymistickou dílnu.

Jan Zajíc z Házmburka byl vášnivý alchymista, stále se zabýval různými pokusy a díky nim přišel i o majetek. Vy se ocitnete na místě, kde se oddával svým pokusům. Na stěnách nechybí dobové malby z 16. století, kde si můžete přiblížit život na vodním hradě. Interiéry ukazují také vycpaninu nilského krokodýla, dovezeného na začátku šestnáctého století z Egypta, vzácné knihy nebo zakládací listina města Budyně nad Ohří z období do třináctého století. Hrad obsahuje také Jandovo muzeum, které bylo znovu otevřeno roku 1997. Během prohlídky muzea se dostanete i na trasu prohlídky interiérů. V muzeu se podíváte například na střelné zbraně a trofeje z cest za poznáním, které absolvovali bývalí majitelé. Nechybí zmiňovaná alchymistická dílna nebo archeologické vykopávky. Expozice věnovaná alchymii vám ukáže i laboratoř s různými píckami, pecemi, kahany, dížemi nebo recepty na rozmanité věci.

Hrad Hazmburk

Romantickou zříceninu gotického hradu najdete v povodí Ohře u vesnice Klapý, 3,5 km vzdálený od města Libochovice. Setkat se můžete i s jinými názvy Házmburk, Zaječí hrad, Zajícův hrad, Hanžburek či Hasenburg. Hrad stojí na čedičovém vrchu (označovaném jako Klapý) a dnešní zříceninu uvidíte již z velké dálky – díky dvěma mohutným gotickým věžím. V dřívějších časech šlo praktcky o nedobytný hrad, ovšem jeho sláva netrvala dlouho. Kolem roku 1300 se o stavbu postarali Ronovci. V letech 1335 – 1558 zde sídlili Zajícové. Okolo poloviny patnáctého století se prováděly poslední stavební úpravy. Posledním majitelem z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka a ten roku 1558 uskutečnil prodej hradu Lobkovicům. Od roku 1586 se označuje jako pustý. Po konfiskaci v roce 1594 náležel do roku 1602 králi, posléze ho získal k doživotnímu užívání sedmihradský vévoda. Šternberkové se ujímají vlastnictví opuštěného hradu roku 1613, dalšími majiteli se stali Dietrichsteinové a poté jejich příbuzní Herbersteinové. Na konci 19. století došlo k několikerým sesunutí vrchu a uvolnění suti a zboření domů v obci. Podoba dnešní zříceniny tu stojí od začátku dvacátého století. Poslední sesuv se stal 21. června 1939, šlo o menší sesunutí a bez škod většího rozsahu. Na Hazmburk se dostanete z Libochovic, z Klapého nebo ze Slatiny. Zřícenina hradu je částečně zpřístupněna veřejnosti. Vy se můžete v dny, kdy je otevřeno dostat na Bílou věž. Druhá věž se nazývá Černá. Spatřit můžete zbytky opevnění vnitřního hradu i zbytky opevnění již neexistujícího městečka  podhradí. Milovníci vyhlídek nezalitují návštěvy – spatříte dolní Polabí, Poohří a České středohoří.

Zámek Libochovice

Jeden z nejnádhernějších raně barokních zámků v Čechách najdete v oblasti Litoměřicka. Byl postaven dle plánů italským stavitelem Antoniem della Portou pro tehdejší majitele Ditrichštejny. Původně zde stála tvrz a později renesanční zámek, vše však zmizelo po přestavbě z let 1682 – 1690. Pouze kaple na zámku vypovídá o gotickém původu. Na zámku si prohlédnete klasické interiérové expozice, zaměřené na různé slohy a styly od pozdní renesance až do období devatenáctého století. Zadívat se lze na obsáhlé sbírky s porcelánem, nástěnnými tapiseriemi a obrazy. V interiérech se vám zalíbí Salla terrena s výzdobou od italských umělců. Velkolepý je Saturnův sál, prostupující dvěma patry – má skvělou akustiku a zájem o něj mají známí umělci. Používá se k pořádání koncertů a ke slavnostnímu udílení Purkyňovy ceny za celoživotní dílo v medicíně. Zámecké komnaty mají stropy ozdobené freskami s námětem řecké a římské mytologie. K vidění jsou vácná kachlová kamna, sbírka vlámských zámeckých nástěnných tapisérií, nábytek, porcelán z Japonska a Číny, obrazy a také zoologické a etnografické sbírky od Josefa Herbersteina.

Velmi krásným zpestřením je rozsáhlý zámecký park. Zahrada tady byla zřízena již začátkem 17. století, ale až po příchodu mistra Jana Tulipána vzniklo ze zahrady skvostné umělecké a zahradnické dílo podle vzoru Versailleského parku. Pěstovaly se teplomilné rostliny, nechyběla oranžerie. Zahradu doplňovaly zelené stěny z jilmů, tisů a ovocných stromů, dále jasmíny, fíkovníky, vavříny, granátové jabloně a pomerančovníky.